Entlebušský salašnický pes

Pes vítací

Jaké to je mít Entlebucha? Jednoduše - fajn ...

Entlebušský salašnický pes patří mezi nejmenší salašnické psy ze švýcarské rodiny salašníků.

Podobu najdete s Apenzelským, Velkým švýcarským nebo Bernským salašnickým psem, zejména díky zbarvení a kresbě, která tuto švýcarskou skupinu naprosto charakterizuje.

Zajímavý je původ psa. Entlebuch je údolí v oblasti kantonů Lucern a Bern ve Švýcarsku. Nomenklaturně patří mezi skupinu FCI2: pinčové, knírači, plemena molosoidní a švýcarští psi, FCI3: švýcarští salašničtí psi bez pracovní zkoušky. Psi bývají vyšší, 44-50 cm v kohoutku a fenky 42-48 cm.

Povahou jsou to opravdu rodinné typy, vázané na svou smečku. Jsou velmi přizpůsobiví. Svou rodinu si hlídají, což je patrné zejména při procházkách, kdy shánějí své stádo dohromady obíháním a štěkáním. Našim dětem, když byly malé, fenky kousaly do patiček, aby je sehnaly na dané místo blíž k nám, rodičům. Jeho chování je čitelné, ale při výcviku je nutné opravdu dodržovat pravidla a psovi nastavit řád. Není to složité a odměnou je opravdu chytrý, vycvičený kamarád.

I přes svou výšku je entlebuch stavbou těla statný pes, který když se rozběhne působí velmi silně a má-li méně bílého pigmentu prý může z dály připomínat rotvajlera (toho se lidé často bojí).

Srst je hladká a krátká, dle počasí většinou línají 2x do roka, ovšem máte-li psa doma, musíte počítat s tím, že budete luxovat nebo vytírat během línání pořád (dá se to přežít, ovšem ideální je lino nebo dlažba). Srst má zajímavou samočistící schopnost. I přes to, že se pes vyválí v blátě nebo hlíně umí se srst očistit tak, že je zase krásný, bílo, hnědo černý, aniž byste jej museli mýt. Mytí není většinou oblíbená činnost, ale většina psů má rádo koupání a plavání. (naše fenky jsou exempláře psa říčního a bazénového, koupání a plavání si vyloženě užívají).

Entlebuch z naší zkušenosti není plemeno, které by bylo vázáno striktně na jednoho člověka, ale je patrné, koho identifikuje jako vůdce smečky toho pak poslouchá více, ale rodinu miluje kompletně, včetně vzdálených příbuzných.

V rámci soužití s ostatními zvířaty a snášenlivosti vůči jiným psům se jedná o přátelského zvídavého všeználka, který objevuje, seznamuje se a málo kdy je agresivní nebo vyhraněný. Vždy pozor na špatnou zkušenost, zejména ve vztahu stejného pohlaví (pes-pes, fena-fena), kde může Entlebuch narazit na nepřátelskou partii a získat negativní postoj.

Cvičení psa nebo fenky není obtížné, hodí se i pro práci v sutinách, lavinách nebo jako vodící pes. Vše ovšem vyžaduje trpělivost, čas a splynutí.

Není to lovecké plemeno, takže utíkání a stopování zvěře nemá á-priori v povaze, ale může se stát, že nevychovaný pes začne utíkat, zejména za fenkami.

Chcete-li si hrát, agility s entlebuchem je zážitek, který vás zvedne z gauče. Entlebuch umí velmi rychle běhat, shánět stádo nebo obíhat překážky v daném pořadí je pro něj hra a práce zároveň, takže vás pěkně prožene. Vlastně je to těžší pro člověka než pro psa, který se s vyceněnými zuby umí smát jak vám to nejde.

Je vytrvalý při horských túrách a kopec, který šlapete s vypětím všech sil si vyběhne klidně 3x, aby se podíval, jak jste daleko a popohnal vás vzhůru.

Je to pes vítací. Na to musí být připraven každý majitel a příchozí. Skákat na lidi je bohužel nějak zakódovanou zprávou "lidi, vítám vás, neublížím, jen mám radost, že tu jste". Což není každému milé a může být i nebezpečné. Proto se při výcviku na tento "nešvár" zaměřte.

Má entlebuch nějaké nevýhody?

Jako každý pes potřebuje svůj prostor, čas a nárokuje si jej pravidelně. Nemá-li zábavu nebo se cítí frustrovaný (dlouho zavřený ap.) může začít škodit. Ne záměrně. Dává signál, že něco není správně.

Entlebuch není rád sám venku, začne se nudit a může škodit. Pokud byste spoléhali na to, že má zahradu a zabaví se, vězte, že se zabaví, ale vaše zahrada vám nepoděkuje.

Doma je spokojený a hodně času prospí nebo jen tak leží a "existuje" vedle svých lidí. Pobyt v bytě zvládne dobře, jak už bylo řečeno, umí vyčkat na svou smečku dokud nepřijde.

Jako každé zvíře i entlebuch umí být oportunista, který sežere co vidí, takže pozor na nedovolené jídlo, čokoládu a jiné pochutiny, které psi nesmí. Žebrání jídla a pamlsků je téměř neodolatelné a vyžaduje disciplínu majitelů. Odolat hlubokým oříškovým očím je pro otrlé jedince.

Chov fenky je náročnější kvůli hárání. Naše zkušenost je, že fenky hárají naprosto pravidelně. Jedna co 8 měsíců, druhá co 7 měsíců skoro na den.

Stejně jako člověk i zvířata mají povahu velmi individuální. Takže se může objevit jedinec, který preferuje klid a stejně tak můžete získat čertíka, který vám nedá vydechnout.

Ať tak či tak, z naší zkušenosti je entlebuch naprostým zrcadlem rodiny, jeho členů, chování a vztahů v rodině. Jste-li veselé povahy a rádi se hýbete - váš pes bude veselý a milý kamarád.

Pes dobře pozná, když vám není hej a z naší zkušenosti rozpozná i případné riziko. Naše holky nesnáší opilce a podivíny, na které štěkají, aniž by jim cokoliv provedli.(nevíme proč).

Salašničtí psi umí být ostří, ale z naší zkušenosti se nikdy nestalo, že by kohokoliv holky kously nebo napadly. Máme smutnou zkušenost s napadením jinými psy, o tom více v našem blogu. Hlídají si své teritorium a vyjadřují se štěkotem ke všemu, co ostatní psi venku řeší. Občas se chovají jako by potřebovaly vědět vše, co se kde šustne. Ale nejsou hluční a pošťáky a kurýry vítají.